Ĺ vĂŠdsko

Švédsko: Švédské království, stát v severní Evropě ležící na Skandinávském poloostrově; 449 964 km2, 9,0 mil. obyvatel, hustota zalidnění 20 obyv. /km2 . Hlavní město; úředním jazykem je švédština, měnová jednotka 1 švédská koruna (SEK) = 100 öre. Administrativní dělení: 24 provincií.
Podél hranic s Norskem zasahuje Skandinávské pohoří, směrem k jihovýchodu se hory sklánějí v plošiny a nížiny při pobřeží Baltského moře. Jižní část Švédska tvoří nížiny a pahorkatiny, často se skalnatými hřbety a vrchy. Pobřeží je většinou skalnaté. Řada velkých ledovcových jezer, největší je na jihu Vänern a Vättern. Četné krátké řeky s velkou vodností a častými peřejemi a vodopády jsou zdrojem elektrické energie. Podnebí na jihu je mírně teplé přímořské, směrem k severu přechází v chladnější s kontinentálními vlivy až drsné subpolární. ¨
Obyvatelstvo zejm. Švédové (90 %) menšiny Finů (4 %) a Saamů; asi 6 % cizinců. Náboženství je protestantské (87 %, švédská luterská církev), římskokatolické (2 %).
Všestranně vyspělý průmyslový stát s intenzívním zemědělství na jihu země. Výrazný je vliv státu v ekonomice. V zemědělství převažuje živočišná výroba; je zaměřena na chov prasat a skotu, Pěstuje se ječmen, pšenice, cukrová řepa, oves, brambory. Rybolov. Významná těžba dřeva. Těží se železná ruda, měď, zinek, olovo. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou průmysl strojírenský, hutnický, dřevozpracující, papírenský, nábytkářský, elektrotechnický, chemický. Dopravní síť je řídká, ale kvalitní. Námořní obchodní loďstvo, hlavní přístavy Göteborg, Stockholm, Malmö.
Nezávislá konstituční monarchie. Hlavou státu je král, jehož trůn je dědičný v dynastii Bernadotte na základě prvorozenosti v mužské i ženské linii; funkce je pouze formální a má ceremoniální charakter. Zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament Riksdag. Výkonným orgánem je vláda. Král Karel XVI. Gustav.