ItĂĄlie

Itálie, Italská republika: stát v jižní Evropě; 301 309 km2, 58,1 mil. obyvatel, hlavní město Řím; úřední jazyk italština, měnová jednotka euro. Administrativní členění: 20 krajů.
Povrch je převážně hornatý. Na severu se zvedají Alpy s nejvyššími vrcholy na hranicích (Monte Bianco, francouzsky Mont Blanc, 4 807 m n. m., nejvyšší hora Evropy). K jihu navazuje Pádská nížina a hornatý Apeninský poloostrov. Pobřeží poměrně málo členité, Itálii patří řada malých i velkých ostrovů: Sicílie, Sardinie Elba, aj. Řada sopečných masívů (činné sopky Etna, 3 323 m n. m. na Sicílii; Vesuv, 1 279 m n. m.). Občasná zemětřesení. Nejdelší řeky tečou v Pádské nížině do Jaderského moře: Pád a Adiže. V podhůří Alp velká ledovcová. Podnebí je středomořské subtrop., na severu mírné středoevropské, v Alpách chladné velehorské.
Pět národních parků; celkem chráněno 5 % rozlohy Itálie.
Obyvatelstvo tvoří zejména Italové (94 %). Náboženství římskokatolické (85 %).
Rozvinutý průmyslový stát, nejvyspělejší v jižní Evropě. Značné vnitřní rozdíly mezi ekonomicky vyspělým průmyslovým severem (dvě třetiny průmyslové výroby) a zaostávajícím zemědělským jihem Převládá rostlinná výroba. Pěstují se obilniny, cukrová řepa, brambory, olejniny, sója, vinná réva, olivy, citrusy a jiné ovoce, zelenina. Chov ovcí, skotu, prasat. Rybolov.
Nerostné zdroje pestré, ale málo vydatné; nedostatek paliv i železné rudy (dovoz). Těžba rtuti, bauxitu, síry, zinku, stavebních surovin (mramor), ropy, zemního plynu. Hlavními odvětvími jsou průmysl strojírenský chemický (plasty), potravinářský, hutnický, textilní.
Dopravní síť komplexní, významné námořní loďstvo, největší přístavy Janov, Neapol, Tarent. Intenzívní cestovní ruch, jedna z nejnavštěvovanějších zemí světa.
Nezávislý stát, republika. Hlavou státu je prezident, volený na společném zasedání poslanců, senátorů a 58 delegátů z autonomních krajů na 7 let. Zákonodárným sborem je dvoukomorový parlament.